Rob L., Citterbart K., Svoboda B., Stankušová H., Finek J.a kol.
V dubnu a květnu 1998 se z podnětu Onkogynekologické sekce ČGPS a SROBF sešla na dvou jednodenních pracovních jednáních skupina celkem dvaceti gynekologů, klinických onkologů a radioterapeutů z 12 pracovištˇ v ČR. Tato skupina vypracovala “Guidelines pro léčbu jednotlivých gynekologických nádorů”. Jednání probíhala formou oponentury předloženého návrhu a každý sporný bod byl řešen hlasováním, po kterém bylo dosaženo konsensu. Takto vytvořený konsensus byl následně základem k vypracování standardu léčby. Standard pro primární léčbu cervikálních epiteliálních zhoubných nádorů byl grantovým úkolem vypsaným IGA MZ ČR (Interní grantové agentury ČR) a je jednou ze součástí grantu č. 5066-1/1998. Vzhledem k předepsanému rozsahu IGA MZ byl vypracován Standard pro primární léčbu cervikálních zhoubných nádorů. Tento “Guideline” i Standard by měl být vodítkem základní péče pro kliniky, pojišťovny a ostatní subjekty vstupující do procesu zdravotní péče daného onemocnění. Snahou autora, spoluautorů i oponentů bylo předložit standard tak, aby odpovídal současnému poznání a byl srovnatelný s návrhy standardů v zemích EU. Při jeho tvorbě se vycházelo z osnovy standardů. Ty zadalo MZ ČR, tak aby bylo možno jednotlivé standardy propojovat a tak postupně zefektivnit léčebné postupy u jednotlivých onemocnění.
Seznam účastníků panelu Guidelines pro léčbu jednotlivých gynekologických nádorů 1998:
Personální, kvalifikační a technické předpoklady pro komplexní diagnostiku a léčbu gynekologických zhoubných nádorů (GZN)
Byla stanovena minimální kriteria pro personální a kvalifikační předpoklady
jednotlivých pracovišťˇ. Tato kriteria byla vytvořena jednak pro onkogynekologická
centra, kde jedno pracoviště provádí komplexní diagnostiku, chirurgickou
léčbu a chemoterapii a ve spolupráci s radioterapeutickým oddělením (klinikou)
zajišťuje komplexní péči. Podobně byla vytvořena kriteria pro pracoviště,
kde se léčba provádí na samostatných odděleních gynekologie (diagnostika
a chirurgická léčba) nebo radioterapie.
Výše uvedená kritéria zatím SROBF nemá, jejich vypracování přislíbil předseda
společnosti prim. MUDr. Chodounský. V době tisku zatím tato kritéria nejsou
k dispozici. Byl stanoven minimální počet radikálních chirurgických výkonů
pro gynekologické pracoviště. Tato
kritéria byla široce diskutována, dosažený konsensus minimálního počtu
operací pro onkogynekologická pracoviště je zcela kompatibilní s návrhy
zemí EU na kvalitu péče a možnou kontrolu kvality. Za cíl považuje panel
stav, kdy jednotlivá centra získají
akreditace a vytvoří databázi, která umožní kontrolu kvality (modelem je
v ČR fungující systém např. perinatální péče). Standard který by definoval
personální a technické předpoklady pro radioterapii a klinickou onkologii
zatím v ČR není. Byla diskutována i
problematika endoskopie a tím i stanovení kriterií a standardu pro laparoskopickou
operativu. Neméně významné je definování minimálních požadavků na komplement
t.j. dostupnost 24 hodin denně hematologické a biochemické laboratoře,
dostupnost standardních zobrazovacích
metod 24 hodin denně, dostupnost histopatologické laboratoře a peroperační
biopsie, dostupnost konsiliárních služeb. Takto definovaný komplement může
řešit komplikace, které souvisejí z chirurgickou radikální léčbou a kurativní
radioterapií. Současně minimalizuje
jejich následky včetně forenzních.
| Typ standardu | Standard léčebného plánu | ||
| Dominantní obor | GYNEKOLOGIE
RADIOTERAPIE |
Kód | 603
403 |
| Další obory | KLINICKÁ ONKOLOGIE
RADIODIAGNOSTIKA BIOCHEMIE PATOLOGICKÁ ANATOMIE |
Kód | 402
809 801 807 |
| Součást tématu | Zhoubné nádory děložního hrdla | 10. MKN | C 53 |
| Skupina, o kterou se pečuje | Ženy s operabilními stádii ZN děložního hrdla | ||
| Určeno pro | Gynekology, radioterapeuty, radiodiagnostiky, klinické onkology, histopatology | ||
| Personální a kvalifikační předpoklady pro komplexní diagnostiku a léčbu | A/ tým – onkogynekologické centrum
II.atestace, (onkogynekologická specializace) minimálně 2 lékaři (1,0 úvazek) minimálně 1 lékař (1,0 úvazek)
|
||
| Technické předpoklady | GYNEKOLOGIE – operační
léčba
gynekologické pracoviště s odpovídajícím:
- ultrazvuk s abdominální, vaginální sondou - * operační zázemí pro endoskopickou operatívu RADIOTERAPIE - splňující podmínky kurativní léčby kombinací teleterapie a brachyterapie na stejném pracovišti viz. standard Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky – SROBF |
||
| Jiné předpoklady | Komplement
|
||
| Místo použití | Gynekologie, radioterapie, klinická onkologie, radiologie, patologie |
Proces
Výklad procesu
Standard popisuje komplexní primární léčbu operabilních stádií zhoubných nádorů děložního hrdla. Za operabilní stádia považujeme stádia I až IIa včetně. Incidence onemocnění v ČR v roce 1995 byla 21,64 na 100 000, tj. 1 149 žen. Mortalita, tj. úmrtnost v témže roce, byla 8,42 tj. 447 žen. Tato incidence je jednou z nejvyšších v Evropě. Země EU mají v průměru o 50% nižší incidenci i mortalitu. Tato vysoká četnost výskytu tohoto onemocnění je důsledkem neexistujícího skríningového programu v naší republice. Operační léčbu jako hlavní modalitu komplexní terapie má v ČR 40 až 60% žen, v závislosti na jednotlivých regionech. Dle statistik ÚZIS je v I. až IIa stádiu zachyceno pouze necelých 50% onemocnění. Ve srovnání s vyspělými zeměmi tak máme výrazně vyšší počet pokročilých onemocnění (stádium IIb až IVa). Země jako Dánsko, Norsko, SRN, Holandsko, Belgie, Velká Británie mají pouze 20 až 25% pokročilých onemocnění. Nejlépe a nejdéle fungující skríningový program má Finsko, kterému se podařilo snížit incidenci pod 6 na 100 000 žen.
Proces – algoritmus postupu je dle výše uvedeného grafického schematu komentován v jednotlivých krocích.
1. Vstup
Vlastní proces navazuje na proces skríning cervikální patologie a diagnostiku cervikální patologie, standard, který v době realizace projektu nebyl oficiálně vytvořen. Pacientky se záchytem suspektní nebo pozitivní cytologie (SIL high, susp. ca, adenoatypie, susp. adeno ca) zachycené v rámci preventivního vyšetření a/nebo pacientky s kolposkopicky abnormálním nálezem nebo suspektním karcinomem. Časná stádia cervikálního karcinomu probíhají asymptomaticky.
Klinické projevy tj. vodnatý výtok, krvácení, bolesti v oblasti malé pánve nebo symptomatologie metastáz jsou příznaky pozdní, tj. příznaky pokročilého onemocnění.
2. Soubor základních vyšetření – před diagnózou ZN děložního hrdla
Na základě cytologického nálezu případně kolposkopického nálezu je provedeno komplexní gynekologické vyšetření včetně vyšetření per rectum. V případech, že diagnostický, event. diagnostickoterapeutický výkon bude proveden v celkové anestezii provádí se komplexní předoperační interní vyšetření. Soubor těchto základních vyšetření je v rozsahu, který má postačovat k provedení diagnostického či diagnostickoterapeutického výkonu.
3. Diagnostický, event. diagnostickoterapeutický výkon
Na základě kolposkopie, cytologie a komplexního gynekologického vyšetření včetně vyšetření per rectum je indikován dle klinické závažnosti diagnostický, event. diagnostickoterapeutický výkon, viz body 4, 5, 6. Rozhodnutí o rozsahu výkonu je dle klinického a kolposkopického vyšetření.
4. Minibiopsie, cílená excize event. kyretáž hrdla
Diagnostický výkon, který provádíme u klinicky evidentního invazívního karcinomu k histologické verifikaci pozitivních prebioptických nálezů (kolposkopie, onkologická cytologie)
5. Konizace
Diagnostický, event. diagnostickoterapeutický výkon, který indikujeme v případě, že na základě kolposkopie a cytologie je vysloveno podezření na subklinický – mikroinvazívní karcinom (stádium Ia1, Ia2). Pro exaktní histopatologickou diagnostiku těchto mikroskopicky detekovatelných stádií je konizace minimálním výkonem. V některých případech je nejenom diagnostickým výkonem, ale může být i výkonem terapeutickým. Účastníci panelu se shodli, že konizace na klinicky jasný invazívní karcinom je chybou.
6. Histopatologický nález, prognostická kritéria
Histopatologický nález má obsahovat – histologický typ nádoru, stupeň diferenciace nádoru (grade), hloubku invaze a přítomnost angioinvaze, u stádia Ia1 a Ia2 rozměry léze. U konizátu má histopatologický nález obsahovat popis okrajů preparátu jak laterálního, tak proximálního v kanálu děložního hrdla.
7. Soubor základních vyšetření – obligatorní vyšetření
Soubor základních vyšetření – obligatorní – by měl být nepodkročitelným minimem.
8. Dostačuje k terapeutické rozvaze
Zhodnocení bodu 6 a 7 rozhoduje o dalším postupu léčby spolu s vyhodnocením prognostických kriterií.
9. Nedostačuje - konizace (rekonizace)
Konizaci po minibiopsii, kyretáži či excizi indikujeme v případech, kdy histopatologický nález nedostačuje k terapeutické rozvaze vzhledem k limitované velikosti vzorku.
V případech, že histopatologický nález z konizátu nedostačuje k terapeutické rozvaze je možno provést rekonizaci.
10. Fakultativní vyšetření
Tato vyšetření jsou indikována individuálně k zpřesnění terapeutické rozvahy.
11. Terapeutická rozvaha
Terapeutickou rozvahu provádí konsilium ve složení
12. Konizace dostatečný výkon
Konizace je dostatečným výkonem
Komplexní gynekologické vyšetření včetně
14. Primární radioterapie
15. Chirurgická intervence
Rozsah chirurgická intervence je indikován na základě terapeutické rozvahy (bod 11).
16. Laparoskopická lymfadenektomie + tracheloplastika (rekonizace)
Tento výkon je indikován v onkogynekologických centrech splňující kritéria pro endoskopickou operatívu pro ženy ve fertilním věku, přející si těhotenství ve stádiu T1a1 s angioinvazí, T1a2.
Při peroperačním zjištění pokročilejšího onemocnění (infiltrace lymfatických uzlin – peroperační FS) konverze na abdominální radikální hysterektomii Wertheim typ III.
Identický postup je doporučen v případě pooperačního zjištění infiltrace lymfatických uzlin z definitivní histologie nebo v případech, kdy nádor dosahuje hranice tracheloplastiky (rekonizace).
17. Hysterektomie abdominální, vaginální, laparoskopicky asistovaná vaginální
Je indikována ve stádiu T1a1 u žen nepřející si další těhotenství. U pokročilejších stádií je tento výkon nutno hodnotit jako inadekvátní operaci.
18. Radikální hysterektomie sec. Wertheim (typ II)
Tento výkon je indikována u stádia T1a2, T1b1 s nebo bez transpozice ovárií podle věku. Alternativním postupem v onkogynekologických centrech, splňující kritéria pro endoskopickou operatívu, je radikální vaginální hysterectoktomie sec. Schauta s laparoskopickou lymfadenektomií.
19. Radikální hysterektomie sec. Wertheim (typ III)
Tento výkon je indikována u stádia T1b2, T2a. U stadia T1b2 je alternativou primární radikální radioterapie. V klinických studiích se vyhodnocuje alternativní postup – neoadjuvantní chemoterapie s následnou radikální operační léčbou.
20. Explorativní laparotomie
Je-li peroperační nález nádorové infiltrace parametrií a je-li operaci možné ukončit s ponecháním dělohy, je tento postup metodou volby. Následuje radikální radioterapie (viz. bod 26). Tento postup umožnuje následnou kurativní radioterapii.
21. Vyhodnocení chirurgické intervence, stanovení prognostických kritérií
Zhodnocení histopatologického nálezu a adekvátnosti operačního zákroku. Toto vyhodnocení chirurgické intervence provádí gynekolog s nejvyšší atestací v oboru a radioterapeut s nejvyšší atestací v oboru. Rozsah adekvátní radikality je dán typem operace viz bod 16, 17, 18, 19. Za adekvátní lymfadenektomii je považována systematická pánevní lymfadenektomie zahrnující společné ilické, zevní ilické, supra-infraobturátorové (hypogastrické), parametrální, presakrální, laterosakrální uzliny. V novém chirurgickém stagingu, kterým se řídí poslední verze TNM klasifikace (5. vydání ) je pro kategorii N0 třeba minimální zisk 10 lymfatických uzlin. Tento počet byl stanoven s ohledem i na rozvojové země. V standardním chirurgickém postupu odpovídá zisk do 20 uzlin samplingu, při systematicky provedené pánevní lymfadenektomii je zisk dvojnásobný.
Prognostická kritéria:
22. Operace dostatečný výkon
Rozsah nádorového postižení odpovídá indikační šíři bodu 16, 17, 18.
23. Follow up
Ženu dispenzarizuje a kontroluje pracoviště, které provádí komplexní léčbu.
Interval:
- 1.,2. rok každé 3 měsíce
- 3.,4.,5. rok každých 6 měsíců
- poté každý 1 rok
Komplexní gynekologické vyšetření včetně
Je indikována
25. Follow up
Ženu dispenzarizuje a kontroluje pracoviště, které provádí komplexní léčbu. Primárně chirurgicky léčené pacientky dispenzarizuje onkogynekologické centrum s konziliárním využitím radioterapeutického pracoviště. Primárně ozařované pacientky dispenzarizuje radioterapeutické pracoviště s využitím gynekologických konzilií.
Interval:
1.,2. rok každé 3 měsíce
3.,4.,5. rok každé 6 měsíců
poté každý 1 rok
Je-li peroperační nález nádorové infiltrace parametrií a je-li operaci možné ukončit s ponecháním dělohy, je tento postup metodou volby (viz. bod 20). Následuje radikální radioterapie.
Viz. standard pro primární radioterapii ZN děložního hrdla SROBF.
Závěr
Výše předložený standard řeší problematiku cervikálních zhoubných nádorů. Autor i jeho spolupracovníci jsou si vědomi, že výše uvedená doporučení a postupy bude třeba v dvou až tříletých intervalech přehodnocovat, tak aby bylo možno aktualizovat standard o nové poznatky. Domníváme se, že dodržování výše uvedených zásad povede ke zlepšení léčebných výsledků, neboť v současné době, porovnáme-li poměr incidence a mortality v dlouhodobém trendu, jsme mezi zeměmi EU na posledním místě. Centralizace péče pacientek s cervikálními karcinomy je v současné době zcela nezbytná.
Autor a spolupracovníci přivítají jakékoliv připomínky k výše uvedeným doporučením.
Literatura:
Doc. MUDr. L.Rob, CSc.
2.LF UK,FN Motol
V úvalu 84
Praha 5